Láska :'(
Obsah a smysl slov je daný a neměnný,nelze ho smyslem či významem jiným.Některá slova použijeme denně bezpočtukrát a přece neztrácí nic ze svého významu.Slouží nám věrně,spolehlivě a přesně.Chceme chléb je nám podán chléb a nikoli rohlík,žádáme sůl,nepodstrčí nám cukr.Jiná zas vyjádření něco méně hmatatelného,subtilnějšího a hlubšího,ani pak se však nezpronevěřují svému poslání.
Slov ,,Láska" je podivuhodné a rásné.Bohaté svým vnitřním obsahem tak,jak bohatý je cit,pro který si člověk takhle sličné slovo vymyslel.Půvab a hodnota slova láska je ale i v tom,že označuje vždy cit a vztah kladný,hluboký a v pozityvním smyslu se stále obrozující.Skutečná opravdová láska se může změnit i v opak.Láska k dítěti, k rodičům,k přátelům, k práci, člověka k člověku, k rodné zemi zůstane pořád láskou,jestliže jsme byli schopni ji zkutečně okusit a prožít.
Slova láska bývá používáno často.Až příliš často vzhledem k tomu,jak vzácný a hluboký má obsah.Ten by měl zůstat jasný a platný i tehdy, je-li láskou míněn vztah milostný,vzath mezi mužem a ženou.A právě zde volíme mnohdy tato slova neprávem,saháme k němu rozmařilou lehkostí,nazýváme jim něco,co má k opravdové lásce daleko.
Při práci na soudně znaleckých posudcích z oblastí rozvodových sporů mě zajímaly okolnosti ,za kterých se strany seznámily,ale také motivy,kteří každého z partnerů ke sňatku vedly.
Většinou oba shodně uváděli,že se brali ,,z lásky".A to i takový kteří teď v sobě cítili až vražednou nenávistí.brali se ti dva tenkrát skutečně z lásky nebo za ni-třeba i s nejlepšímvědomím-považovali cosi zcela jiného?Patrně ano.Protože skutečná a opravdová láska může třeba i zarmoutit a zranit,ale nevytrácí se.Ani se nemění ve svůj obak.Jestliže přece jen , paj jsme ono přilíbezné a přebohaté slovo láska použili neprávem.Je to vzácné ale i náročné slovo.Právě tak jako jeho obsah.Mělo by se jej uchovat.
Slov ,,Láska" je podivuhodné a rásné.Bohaté svým vnitřním obsahem tak,jak bohatý je cit,pro který si člověk takhle sličné slovo vymyslel.Půvab a hodnota slova láska je ale i v tom,že označuje vždy cit a vztah kladný,hluboký a v pozityvním smyslu se stále obrozující.Skutečná opravdová láska se může změnit i v opak.Láska k dítěti, k rodičům,k přátelům, k práci, člověka k člověku, k rodné zemi zůstane pořád láskou,jestliže jsme byli schopni ji zkutečně okusit a prožít.
Slova láska bývá používáno často.Až příliš často vzhledem k tomu,jak vzácný a hluboký má obsah.Ten by měl zůstat jasný a platný i tehdy, je-li láskou míněn vztah milostný,vzath mezi mužem a ženou.A právě zde volíme mnohdy tato slova neprávem,saháme k němu rozmařilou lehkostí,nazýváme jim něco,co má k opravdové lásce daleko.
Při práci na soudně znaleckých posudcích z oblastí rozvodových sporů mě zajímaly okolnosti ,za kterých se strany seznámily,ale také motivy,kteří každého z partnerů ke sňatku vedly.
Většinou oba shodně uváděli,že se brali ,,z lásky".A to i takový kteří teď v sobě cítili až vražednou nenávistí.brali se ti dva tenkrát skutečně z lásky nebo za ni-třeba i s nejlepšímvědomím-považovali cosi zcela jiného?Patrně ano.Protože skutečná a opravdová láska může třeba i zarmoutit a zranit,ale nevytrácí se.Ani se nemění ve svůj obak.Jestliže přece jen , paj jsme ono přilíbezné a přebohaté slovo láska použili neprávem.Je to vzácné ale i náročné slovo.Právě tak jako jeho obsah.Mělo by se jej uchovat.